Předpona wa a které předpony by mohly být jisté; andělé v Koránu8.12.2025

Předpona wa nikde není samostatně, vždy je připsána k nějakému slovu, proto jsem použil předpona. Významově je asi nějčastěji brána jako spojka a. Nicméně jako spojka a to v překladech ani výkladech zdaleka všude nevychází a tak opět došlo na to, že prý jde o slůvko s vícero významy. Asi nejtypičtější jiný význam je prý spojka nebo, byť pro nebo je arabské slůvko 'aw, které je samostatně, nikoliv jako předpona. Ovšem leckde je wa překládáno jako přísahání (např. 103:1).

Jak se vyvozuje údajný vícepočet manželek

Asi nejznámější je maximum čtyři, ale jsou i větší experti kteří tvrdí devět! Jedna až čtyři vychází z toho, že wa se bere menšinově jako nebo, devět z toho, že wa se bere jako a → byť v takovém případě by to logicky tedy neměl být rozsah jedna až devět, ale buď jedině jedna nebo jedině devět :-).

⁡{٤ ⁡:‏٣}⁡

{⁡4:3⁡}

'a⁡Auw⁡Du biℓLahi minaℓšajTaániℓradžijm

­­­

³wa'in chiftum 'ala⁡á tuKsiTuwǀ filjataámaá fanki⁡Huwǀ ma⁡á Ta⁡ába lakumminaℓnisa⁡á'i ma⁡Tnaá wa⁡Tulaá⁡Ta warubaá⁡A● fa'in chiftum 'ala⁡á ta⁡Adiluwǀ fawaá⁡Hidatan 'aw ma⁡á malakat 'ajmaánukum● ⁡Daálika 'adnaá 'ala⁡á ta⁡Auwluwǀ⁡©

ma⁡Tnaá se bere jako se dvěma přičemž gramatický tvar je 1a23á, a pak jsou dvě slůvka která mají předponu wa a stejný gramatický tvar 1u2á3a, přičemž se berou jako watřemi a wačtyřmi. To že zmíněné se dvěma vůbec nemusí být číslice dva neb má jiný gramatický tvar než následující cosiTři a cosiČtyři se tradičně ignoruje.

Když se tedy vezme wa jako nebo, poté to vychází jako: se dvěma nebo třemi nebo čtyřmi. Když se však wa vezme jako spojka a, poté je to bráno jakožto: se dvěma a třemi a čtyřmi, přičemž asiVelcíNadrženciCoNikdyNezažiliCity to berou jako a zároveň což převádí do matematického plus, kde součet je tedy 2+3+4=9.

Argumenty pro a/​nebo/​přísahu

Rozhodně se sem nehodí wa jakožto údajně jakási přísaha, byť by to bylo docela vtipné: se dvěma přísahám třema přísahám čtyřma. Takovýto slib by byl hoden pořádného necity, kdy by u druhé svatby bylo slíbeno, že ještě rozhodně další dvě manželky!

Většinová varianta s a ale nedává smysl: se dvěma a zároveň třema a zároveň čtyřma, neboť když je něco v nějakém počtu tak to logicky zároveň nemůže být v jiném počtu → a bludy kvantové fyziky nebo herního myšlení rozhodně srdce neuklidňují. Anebo když se to převede na sčítání tak pak vyjde právě jedině devět: se dvěmi plus třemi plus čtyřmi což tedy znamená jasný počet devět a nikoliv rozsah jedna až devět.

A menšinová varianta že zde prý wa znamená nebo se odvozuje z 35:1 a to prý podle počtu párů křídel prý andělů.

⁡{٣٥ ⁡:‏١}⁡

{⁡35:1⁡}

'a⁡Auw⁡Du biℓLahi minaℓšajTaániℓradžijm

­­­­­­

¹'al⁡Hamdu liLahi fa⁡áTiriℓsamaáwaáti wal'arDi dža⁡á⁡Aililmalaá⁡ˋikati rusulan⁡á 'uwliȷ 'adžni⁡Hatinma⁡Tnaá wa⁡Tulaá⁡Ta warubaá⁡A● jazijdu filchalKi ma⁡á jaša⁡á'● 'inaℓLaha ⁡Aalaá kuli šaȷ'inKadijr⁡©

Slovo 'adžni⁡Hatin má kořen dž-n-⁡H a bere se jako množné číslo křídla. Nedá mi nevypíchnout zase nějakou tu logiku a to proč překladatelé používají pár křídel? Dvě křídla by bylo třeba levé a pravé křídlo, kdežto dva páry křídel by spíš evokovalo dvě levá a dvě pravá. Ale k tomu ještě o chvíli později.

Zajímavý je však tvar od stejného kořene dž-n-⁡H: duna⁡á⁡Hun, který se překládá jako hřích. Což je pro abstrakce zajímavé, např. rozlítanost mysli, neukotvenost vnímání, oddělení od Země, stoupání k nebi se stísněnou hrudí (6:125) – ale nechme to být, téma na křídla ve spojení s hříchem by snadno odvádělo pozornost někam úplně jinam a již by se nemuselo být vráceno.

Údajné číslování 2, 3, 4 je tedy v podstatě stejné jako ve 4:3 a někteří vykladači uvádějí, že když andělé mají dvě křídla tak přeci prý nemohou mít zároveň tři nebo zároveň čtyři, tudíž předpona wa že prý musí znamenat nebo. A zde se objevuje proč asi se překládá jako páry křídel, neb mít tři křídla by bylo asi minimálně nějak esteticky pochybné, nehledě na nějakou tu aerodynamiku – že by měly maláikatky tři křídla jak nějaké staré letadlo trojplošník, to asi taky ne :-).

Ale když už se to překládá jako dva nebo tři nebo čtyři páry křídel, tak vzhledem ke gramaticky stejným tvarům by to mělo být tedy 2 páry nebo 3 páry nebo 4 páry žen = 4 nebo 6 nebo 8 manželek; případně tedy ta echt nadrženecká varianta s aZároveň = 2×2 + 2×3 + 2×4 = 4 + 6 + 8 = 18 manželek! → a pak tedy nezbývá než s dávkou ironie fakt popřát upřímnou soustrast :-)!

Tudíž otázkami zůstává jak vlastně překládat předponu wa, a zda-li je možné ji přeložit v celém Koránu fakt stejně. Uvedené možnosti a/​nebo/​přísaha však očividně solidně haprují již na několika slovech ze dvou numerizací!

Gramaticky vůbec není jasné že tvar který je vydáván za dvojku je vůbec číslice, neb má jinou formu než to co je vydáváno za trojku a čtyřku. Na druhou stranu jsou-li trojka a čtyřka fakt čísla tři a čtyři, pak číslo by v Koránu tedy mělo mít tvar: 1u2á3a. Zkoušel jsem tedy vyhledat tento tvar i pro jiná slova v Koránu, ale kdyby se to vzalo dogmaticky, pak už by šlo dát překladům vale; a výklady už nikdy nebrat v potaz a v podstatě je ignorovat, ty už se poté nesejdou ani nepřiblíží nikdy :-).

Jsou však i jiné nelogičnosti které se šíří s homonymovým užíváním předpony wa. Někteří to používají jako argument pro přidružování hadýtů k islámu, což zdůvodňují slovy:  'alkitaábi wal⁡Hikma. Překládáno jako něco s knihou a moudrostí. Uváděno třeba v 2:231 či 4:113.

Když se pro předponu wa použije nebo, tak by to znamenalo prý kniha nebo moudrost, tudíž jedno z toho nebo druhé, čili klidně i jen jedno z toho bez druhého.

Když se použije spojka a, tak to znamená, že krom knihy musí být ještě nějaká jiná moudrost. A argumentovává se tím, že prorok prý učil knihu (což má být Korán) a jaxi navíc prý onu moudrost (překládá se tak 2:151), a ona moudrost že prý jsou tedy ty pozdější obsáhlé sbírky primitivních drbů, což je očividně přidružování něčeho k Aláhovi, čili očividně širk.

Ono spojení je i v 45:16 kde se to překládá že Synům Izraele byla dána kniha a moudrost, tudíž to co předával prorok Mohamed že by měla být jiná Kniha, když se gramaticky liší pouze koncovkou i/​a → 'alkitaábi /​ 'alkitaába? Avšak u té hikmy (moudrosti) se to liší mnohem víc. Pojďme se tedy podívat na čtyři zmíněné numerizace.

'a⁡Auw⁡Du biℓLahi minaℓšajTaániℓradžijm

⁡{٢ ⁡:‏١٥١}⁡ {⁡2:151⁡}

­­­

¹⁵¹kama⁡á 'arsalna⁡á fijkum rasuwlan|minkum jatluwǀ ⁡Aalajkum 'a⁡ájaátina⁡á wajuzakijkum waju⁡Aalimukumulkitaába wal⁡Hikmata waju⁡Aalimukumma⁡á lam takuwnuwǀ ta⁡Alamuwn⁡©

⁡{٢ ⁡:‏٢٣١}⁡ {⁡2:231⁡}

­­­­­­­­­­

²³¹wa'i⁡Da⁡á TalaKtumuℓnisa⁡á'a fabalaRna 'adžalahuna fa'amsikuwhuna bima⁡Aruwfin 'aw sari⁡Huwhuna bima⁡Aruwf● wala⁡á tumsikuwhuna Dira⁡áran|lita⁡Ataduwǀ● wamanjaf⁡Aal ⁡Daálika faKad Zalama nafsah● wala⁡á tatachi⁡Duwǀ 'a⁡ájaátiℓLahi huzuwan⁡á● wa⁡Dkuruwǀ ni⁡AmataℓLahi ⁡Aalajkum wama⁡á 'anzala ⁡Aalajkumminalkitaábi wal⁡Hikmati ja⁡AiZukumbih● wataKuℓLaha wa⁡Alamuwǀ 'anaℓLaha bikuli šaȷ'in ⁡Aalijm⁡©

⁡{٤ ⁡:‏١١٣}⁡ {⁡4:113⁡}

­­­­­­­­­

¹¹³walawla⁡á faDluℓLahi ⁡Aalajka wara⁡Hmatuhuw lahamatTa⁡á⁡ˋifatunminhum 'anjuDiluwka wama⁡á juDiluwna 'ila⁡á 'anfusahum● wama⁡á jaDuruwnaka minšaȷ'● wa'anzalaℓLahu ⁡Aalajkalkitaába wal⁡Hikmata wa⁡Aalamaka ma⁡á lam takunta⁡Alam● waka⁡ána faDluℓLahi ⁡Aalajka ⁡AaZijman⁡á⁡©

⁡{٤٥ ⁡:‏١٦}⁡ {⁡45:16⁡}

­­­­

¹⁶walaKad 'a⁡átajna⁡á baniȷ 'israá'ijlalkitaába wal⁡Hukma waℓnubuwata warazaKnaáhumminaℓTajibaáti wafaDalnaáhum ⁡Aalal⁡Aaálamijn⁡©

Kniha je brána jakožto 'alkitaáb; jenže moudrost se bere z 'al⁡Hikma což je gramaticky ženský♀ tvar; nebo z 'al⁡Hukm což je mužský♂ tvar.

wa jakožto kde

Takže proroku Mohamedovi byla seslána kniha kde moudrost♀, kdežto Synům Izraele byla seslána kniha kde moudrost♂?

Použité kde by šlo bez vysvětelní interpretovat všelijak, ale kupříkladu jako kdybych hostům ukazoval třeba něco v kuchyni a namísto třeba obvyklého zde je lednička, zde jsou skleničky, zde jsou příbory použil jen zkrácený tvar bez slovesa je → zde lednička, zde skleničky, zde příbory. Je tomu úplně v pohodě rozumět a nehrne to do jakýchsi věčných slaboduchých omezených škatulí a že to prostě tak prý je a přes to prý nejede vlak. A kdyby se někdo ptal tak by to bylo Kde lednička?,Kde skleničky?, Kde příbory? → a právě takovéto abstraktnější kde si již pár let myslím že manifestuje předpona wa :-). Neškatuluje to a neomezuje a neničí Hledání ani neznechucuje Nalézání, ale naopak usměrňuje → opět příklad: Kde schovaná věc? … přihořívá, přihořívá … :) … hoří :-). A není přitom třeba ani nijak lpět.

Seslanou moudrost♂ očividně Synové Izraele celou projeli, že tam mír mezi lidmi nezavládl. A seslanou moudrost♀ že by muslimové&muslimky měli doprojet taky? Korán je fenomenální, vše v něm souvisí se vším a nelze z něj nic jen tak vytrhnout a prohlašovat to za cosi prý nezávislého na ostatních slovech v Koránu. Kdežto hadýty nemají žádnou komplexitu, všelijak si protiřečí a jsou veskrze naprosto primitivní. A tuto primitivitu vydávají někteří jejich vyznavači za něco, co prý bylo sesláno Aláhem, což nikdy nebylo a jde z mého pohledu o jasný širk. Kdyby ty všelijak nesouvisející stupidity byly moudrostí♀, vládla by mezi jejich vyznavači taková nevraživost? A bylo by tam takové násilí a omezování žen?

'Kde' mám z vnuknutí a v podstatě jde spíše o jisté skládání pocitů, ke kterému ale nemám zrovna moc co bych nějak smysluplně rozepsal. Tak doufám že Aláh dá :-).

Které předpony by mohly být jisté?

No právě ty které jsou přímo před slovem 'aℓLah. A našel jsem fa, ta, bi, li, fali, na⁡á.

Jal jsem se koumat taℓLahi, to je v Koránu 9×. ta je předpona pro druhy sloves, ale někde jsem nepoznal proč by u nějakého slova mělo jít o předponu označující sloveso a nikoliv o první písmeno kořene. Vysvětlování to jakýmsi prý daným slovosledem pro mě není důvěryhodné, neb jazyk unikátů může mít velmi volný slovosled.

'a⁡Auw⁡Du biℓLahi minaℓšajTaániℓradžijm

⁡{١٢ ⁡:‏٧٣}⁡ {⁡12:73⁡}

­­

⁷³Ka⁡áluwǀ taℓLahi laKad ⁡Aalimtumma⁡á dži⁢ˋ⁡⁡⁢na⁡á linufsida fil'arDi wama⁡á kuna⁡á saáriKijn⁡©

⁡{١٢ ⁡:‏٨٥}⁡ {⁡12:85⁡}

­

⁸⁵Ka⁡áluwǀ taℓLahi tafta⁡ˊuǀ ta⁡Dkuru juwsufa ⁡Hataá takuwna ⁡HaraDan⁡á 'aw takuwna minalhaálikijn⁡©

⁡{١٢ ⁡:‏٩١}⁡ {⁡12:91⁡}

­­

⁹¹Ka⁡áluwǀ taℓLahi laKad 'a⁡á⁡TarakaℓLahu ⁡Aalajna⁡á wa'inkuna⁡á lachaáTi'ijn⁡©

⁡{١٢ ⁡:‏٩٥}⁡ {⁡12:95⁡}

­

⁹⁵Ka⁡áluwǀ taℓLahi 'inaka lafiȷ DalaálikalKadijm⁡©

⁡{١٦ ⁡:‏٥٦}⁡ {⁡16:56⁡}

­

⁵⁶wajadž⁡Aaluwna lima⁡á la⁡á ja⁡Alamuwna naSijban|mima⁡á razaKnaáhum● taℓLahi latus'aluna ⁡Aama⁡á kuntum taftaruwn⁡©

⁡{١٦ ⁡:‏٦٣}⁡ {⁡16:63⁡}

­­­­

⁶³taℓLahi laKad 'arsalna⁡á 'ilaá 'umaminminKablika fazajana lahumuℓšajTaánu 'a⁡Amaálahum fahuwa walijuhumuljawma walahum ⁡Aa⁡Da⁡ábun 'alijm⁡©

⁡{٢١ ⁡:‏٥٧}⁡ {⁡21:57⁡}

­­

⁵⁷wataℓLahi la'akijdana 'aSnaámakumba⁡Ada 'antuwaluwǀ mudbirijn⁡©

⁡{٢٦ ⁡:‏٩٧}⁡ {⁡26:97⁡}

­­

⁹⁷taℓLahi 'inkuna⁡á lafiȷ Dalaálinmubijn⁡©

⁡{٣٧ ⁡:‏٥٦}⁡ {⁡37:56⁡}

­

⁵⁶Ka⁡ála taℓLahi 'inkidta laturdijn⁡©

V překladu je pro slovo taℓLahi fráze: Přísahám(e) na Boha. Jenže standartně se předpona ta bere pro tvary sloves. Že by i nějak zeslovesňovala jméno Aláhovo? Je spíš otázka, jestli jsou v Koránu vůbec nějaké jiné tvary než jména, čísla a různá slovesa a slovesné děje a co manifestuje slovesné děje.

Jenže co kdyby se použilo české prisámbohu? A kdy mluvčí užije právě prisámbohu? Asi typicky když je mluvčí v pro něj nějaké vypjaté situaci. A podle překladů to vypadá na vypjaté situace :-). A co se děje v člověku ve vypjaté situaci? Bývá soustředěn jen na ten jeden probíhající děj, přičemž někdy dělá i rozhodnutí právě jako kdyby šlo jen o ten jeden děj. Že by tedy předpona ta byla vztažená k jednodějům, kdy to co probíhá člověku fakt připadá, že jde jen o to jedno? (A v podstatě nevidí, neslyší nic jiného?)

A jak je to tedy s těmi manželkami?

Jedna :-)!

Když člověk čte překlady 4:3, tak naráží na něco dost nečekaného → a to že více manželek je prý muži povoleno, když se bojí že nebude spravedlivý k sirotám, přičemž siroty je prý ženské množné číslo (byť jak u kterých tradičářů), takže k osiřelým děvčatům. Popravdě fakt nechápu jaký léčebný smysl má mít oženění se s více ženami aby zmizela obava o osiřelé dívky. To mi hlava fakt nepobírá. Navíc když je to přeloženo tak, že v případě obav o siroty se oženit s kolika se vám zlíbí, ale jen tedy se dvěma, třemi, čtyřmi. A v případě obav tedy jen s jednou nebo s těmi nad kterými se vládne pravicí!

Takže když se bojím o osiřelá děvčata, tak s libovolným počtem avšak jen 2-4, ale teda jen s jednou! anebo s těmi nad kterými vládnu pravicí; přičemž v případě těch nad kterými vládnu pravicí je to množství zase neomezené či co? To fakt není ani na Chocholušky! To je logika, která se vymyká snad všemu lidskému! Jsou tací kteří si myslí že Korán jsou jakési právnické paragrafy, ale při takové logice by šlo tak akorát litovat čerty, že by podle toho měli roztřiďovat hříšníky :-)! Takhle fakt NE!!! To neodpovídá zvěsti radostné (17:9), spíš jakémusi trápení a to taky nemá být (20:2).

Nicméně také se vykládávává, že siroty prý znamená i dospělé ženy které se staly muslimkami jako jediné z jejich rodiny, tudíž prý v podstatě osiřely.

ma⁡Tnaá má nejspíš předponu ma, a možná koncovku na⁡á, jež je však slyšitelná jakožto naá.

Koncovka na⁡á se v MSA používá jako označení pro něco s my, např. jako součást zájmene kdy značí 1. osobu množného čísla, pročež se takto pojí i se slovesy. Předpona ma nemá jednoznačné určení, byť někdy je brána jako místo kde probíhají nějaké děje, např.: mamlaka (království), jindy ale jen třeba jako první písmeno kořene bez nějakého gramatického významu. Kdyby šlo však o nějakou určující gramatickou předponu i příponu související s my, tak by o významu dorozhodovala souhláska ⁡T. Což tedy znamená, že i samotné souhlásky mají nějaký jasný význam? Né že by se netradovaly různé výklady samotných souhlásek, ale z těch omezenin které se k nim tradují nikdy nejde vytvořit žádné smysluplné natož smysluplné&komplexní vysvětlení ze kterých by šel pochopit Korán.

Lze však s jistotou říci, že naá je stejné jako na⁡á, když jsou tam prostě rozdíly ve slyšitelnosti které jsou ale dány okolními hláskami? No•, já si žádnou dogmatiku tvrdit netroufám :-)!

'aℓnisa⁡á' má člen 'al, takže jde o Aláhovský děj, tudíž bych si netroufal tvrdit, že to znamená ženy jako těla. Co znamená žena pro hlas? A co tak ten aláhovský tvar?

Nicméně podívejme se jak vypadá gramatický rozbor 4:3.

⁡{٤ ⁡:‏٣}⁡

{⁡4:3⁡}

'a⁡Auw⁡Du biℓLahi minaℓšajTaániℓradžijm

kdeKdyž1i2-tum♂♂♂žeNebudetu-12i3-ú♂♂♂v­⭕ja-1á2ápak 'i12i3ú♂♂♂to1á2anoVám­od­⭕žen♀♀♀ ma-⁡T-ná kdeTrojkově kdeČtyřkově pakKdyž 1i2-tum♂♂♂ žeNebude ta-12i3-ú♂♂♂ pak 1á2i3a⨷ nebo to andělkovala♀ 'a12á3-kum♂♂♂ tamten♂ 'a12-ná žeNebude ta-1ú2ú

³wa'in chiftum 'ala⁡á tuKsiTuwǀ filjataámaá fanki⁡Huwǀ ma⁡á Ta⁡ába lakumminaℓnisa⁡á'i ma⁡Tnaá wa⁡Tulaá⁡Ta warubaá⁡A● fa'in chiftum 'ala⁡á ta⁡Adiluwǀ fawaá⁡Hidatan 'aw ma⁡á malakat 'ajmaánukum● ⁡Daálika 'adnaá 'ala⁡á ta⁡Auwluwǀ⁡©

Udělat ten gramatický rozbor (s pomocí corpus.quran.com) pro mě vůbec nebylo snadné a to se neodvažuji tvrdit, že jej mám dobře.

Rozdílných gramatických tvarů slov včetně toho co se traduje za mužské♂ a ženské♀ tvary je vícero, to samé platí o tvarech které se tradují jako slovesa, nehledě na všelijaká určení ze slovosledu.

Asi tomu není moc rozumět :-). V překladech je však tvar od KsT vydáván za synonymum ⁡Adl gramatický tvar se liší v předponě: tu-12i3ú, ta-12i3ú, z čehož poté vycházel bordel že v případě něčeho tak byl dobrý pár kde trojkově kde čtyřkově, ale v jiném případě neb je tam slovo s úplně jiným kořenem tedy s jedinečnou v materiálnu.

Vysvětlení však jdou mnohem hlouběji a samozřejmě platí, že přidružovač-i/​ky k Aláhovi to beztak nemohou pochopit. A nemohou si to ani namemorovat a poté vydávat namemorované fráze za údajnou (až jejich) pravdu, neb na dalších dějích z Koránu jim to nejenže nebude stačit, ale stejně to nebudou schopní nijak praktikovat, neb Vědomé Sny nejsou pro ně.

Kdo si myslí, že Korán je hromada příkazů vztažená k chování ve světě a nikoliv správné připomínání ohledně Vědomých Snů, tak si sny spíš akorát dál a víc bordelí sračkami ze svého smýšlení o sobě a/​ve světě.

Nicméně momentálně to vypadá, že je připomínáno že když něco s KsT tak ve Snech bylo žensky určeno, že dobrý pár byl když má muž se ženou stejné Hledání a Nalézání (blízké emočnění a stejný způsob uvažování). A když pak něco s ⁡Adl tak se ženou která je jedinečná v té realitě které říkáme materiálno či tělesno – což se nevztahuje tedy na žádné kopírovačky např. módy ani rétoriky ani různých rad, neb to jsou jen pomíjivé nejedinečnosti nepřinášející duši užitek, nýbrž další škodu.

Ke trojce (stejnému emočnění) moc nevím co napsat (to je na úrovni budoucnosti), ale ke čtyřce se dá uvést že jde o stejný způsob uvažování. V některých indiánských tradicích by to bylo popisováno jako stejné zvíře těla, čemuž skutečně odpovídá fyziognomie. Nicméně ohledně psaného textu je to kupříkladu velmi podobná formulace vět, kdy např. vlčí-lidé si nechávávají to nejlepší na konec. A stejnému zvířeti se poté psaný text dobře čte a chápe.

Andělé v Koránu

V překladech Koránu jsou andělé překládáni ze slov s kořenem m-l-k. Problém je, že ke slovům s tímto kořenem je také přiřazováno vládnutí, království či třeba vlastnění. Nicméně slova která jsou překládána jako andělé jsou však v ženském tvaru; a pak je několik slov o nichž se traduje, že prý jde o jména andělů. Uvedená jsou prý i slova pro anděly Gabriela 3× a Michaela 1×, přičemž gramatické tvary vypadají velmi podobně.

'a⁡Auw⁡Du biℓLahi minaℓšajTaániℓradžijm

⁡{٢ ⁡:‏٩٧-٩٨}⁡ {⁡2:97-98⁡}

­­­­­­­­­

⁹⁷Kul manka⁡ána ⁡Aaduwan|lidžibrijla fa'inahuw nazalahuw ⁡Aalaá Kalbika bi'i⁡DniℓLahi muSadiKan|lima⁡á bajna jadajhi wahudanwabušraá lilmu⁢ˊ⁡⁢minijn ⁹⁸manka⁡ána ⁡Aaduwan|liLahi wamalaá⁡ˋikatihiı warusulihiı wadžibrijla wamijkaála fa'inaℓLaha ⁡Aaduwunlilkaáfirijn

⁡{٦٦ ⁡:‏٤}⁡ {⁡66:4⁡}

­­­­­

⁴'intatuwba⁡á 'ilaℓLahi faKad SaRat Kuluwbukuma⁡á● wa'intaZaáhara⁡á ⁡Aalajhi fa'inaℓLaha huwa mawlaáhu wadžibrijlu waSaáli⁡Hulmu⁢ˊ⁡⁢minijn● walmalaá⁡ˋikatu ba⁡Ada ⁡Daálika Zahijr⁡©

Pro Gabriela je gramatický tvar 1i23í4, pro Michaela by teoreticky mohl být velmi podobný 1i23á4, avšak nad jéčkem není zapsán sukún (který kdyby tam byl tak by to při mluvení dovnitř bylo slyšet nejspíš s jakousi hamzou za jéčkem). Ale také se to může samozřejmě brát za tvar 1í3á4, byť by to také mohlo být 1í3á4, což již ale moc podobné není, Aláh ví. Nicméně tvary jsou bez členů tudíž oblast působení: Vědomé Sny.

Jakožto andělé jsou překládány maláikatky, kteréž by měly gramatický tvar 1a2á'i3, byť v jednom případě jde o maláikatky ve Vědomých Snech a ve druhém jsou aláhovské (člen 'al). A je jasné, že maláikatky rozhodně nemohou být Gabrielem ani Michaelem, neb v první větě jsou oddělené pomocí předpony wa → … kdeMaláikatkyJeho kdeRusulovéJeho kdeGrabrielovsky kdeMichaelovsky …. A ve druhé též → … kdeGabriel kde…… kdeMaláikatky ….

Nicméně to že Gabriel ani Michael nemohou být maláikatkami ještě neznamená, že nemohou být malaky. Jenže jde vůbec o Gabriela a Michaela? Jistá fonetická podoba s anděly je ve slově evangelium, slovensky anjelium, což by zase do češtiny při nějaké té dobré vůli klidně mohlo být andělium; v překladech Koránu se pro to uvádí slovo 'al'indžijl, což je přeci jen foneticky mnohem příbuznější s andělem než malak, viz. třeba i jiné evropské jazyky → endžl (en), engl (de), anjel (sk). No a gram. tvar pro andělium je: i12í3.

Podívejme se tedy jestli se pro zmíněné tvary 1i23í4, 1í3á4, i12í3 nachází ještě jiná slova a pokud ano, tak zda-li jsou někde v překladech jiné tvary s danými kořeny.

1i23í4 džibrijl

Dokonalá gramatická shoda s jiným slovem není, např. je tam člen nebo chybí sukún. Slovo džibríl tedy vypadá unikátně, avšak kořen jsem pro něj nenašel. Ale může mít třeba předponu dži a kořen b-r-l? Nebo kořen dž-b-r a příponu ijl? Aláh ví. Pro b-r-l nejsou žádná slova; byť pro dž-b-r se dají najít v Koránu slova, jen pak co s tou příponou ijl, že? Pak-li by to byla přípona, jak by se změnila jiná slova v překladech která ji mají?

Nalezeno např. 'aldžaba⁡ár prý Mající moc a vládu 59:23.

Slova s poměrně velkou gramatickou shodou jsou např: chinzijr prý prase, ⁡Aifrijt prý silný, mocný (byť foneticky by to odpovídalo více efrítovi jako jakémusi džinovi), Rislijn zde si vypůjčím popis z překladu Abdulwahaba Al-Sbenatyho: Podľa výkladov Koránu to môže byť strom, ktorý rastie v pekle alebo odpadky, hnis a krv, ktoré tečú z ľudí, ktorí sú v pekle., KiTmijr opět od Abdulwahaba: Qatmír je šupka alebo vlások, ktorý sa nachádza vo vnútri datle na kôstke., miskijn prý bídný, chudý, sijnijn prý hora Sinaj.

A jak se tradují kořeny slov? chinzijr ↠ prý ch-n-z, takže ijr by měla být přípona s nějakým významem, což je ignorováno? ⁡Aifrijt ↠ ⁡A-f-r a ijt tam znamená co? Rislijn ↠ R-s-l s příponou ijn; KiTmijr ↠ K-T-m a ijr; miskijn ↠ s-k-n kde mi je prý předpona; pro sijnijn jsem kořen nenašel, byť by mohl být s-n-n? Aláh ví.

1í3á4 mijkaál

⁡Hijta⁡ánuhum prý rybaJejich, mij⁡TaáKa prý slib, mijraá⁡Tu prý dědictví

Různých slov která by pasovala na tyto tvary se dá v Koránu najít víc, jde však o to jestli do nich zahrnout i tradiční předpony či přípony nebo ne. Ale opět ukázka pro kořeny slov. ⁡Hijta⁡ánuhum ↠ ⁡H-w-t, přičemž nu jakožto tedy vpona znamená co? mij⁡TaáKa ↠ w-⁡T-K; mijraá⁡Tu ↠ w-r-⁡T.

Nějaké logiky v určování těch kořenů jsou, ale rozhodně se nedá říci, že by to byla jedna jasná logika, spíše to připomíná vícero jakýchsi logik ve kterých nepanuje shoda. Např. v MSA při slovotvorbě je nějaká logika co znamená předpona mi, nicméně pro tu MSA slovotvorbu existují opět všelijaké vyjímky, což naučit se může být v podstatě na celoživotní studium MSA, jenže MSA není Korán.

To že se jako součást kořene uvádí např. w i když v tom slově není, je – řekl bych – vcelku běžný tradiční postup → nefachá to, nesedí to, ale zapamatujem si to a prostě basta fidli. Nicméně je tradováno více slov s kořenem ⁡H-w-t, konkrétně ⁡Huwtahuma⁡á 18:61 a 'al⁡Huwt 18:63, 37:142, 68:48. Podle nějaké nefunkční a nekomplexní logiky se v tradičních kořenech pročachrovávají alify, wéčka a jéčka, takže přeci v rámci tradovaných biblických drbů i všelijakých drbů a pověstí té doby přeci může vyjít nějaká ta ryba i pro ⁡Hijta⁡ánuhum, kde navíc vnitřní nu bude jaxi ignorováno a bude se tvrdit, že ty jiné tvary jsou prý různá synonyma či homonyma, jež jsou přeci i v jiných jazycích a tudíž to prý tak je.

Pro kořen k-ȷ-l tradice nic neuvádí; pro k-w-l též ne; pro k-alif-l právě mijkaál; a pro k-j-l rozdíl mezi ȷ/​j je ve slyšitelnosti nalezne třeba kajl prý míra (pro váhy).

1i23í4 'al'indžijl

Pro kořen n-dž-l se žádné slovo netraduje, ale v rámci tradičních ignorovaček proč přeci také opět nevynechat nějaké to vnitřní n, čímž by se jako kořen mohlo brát alif-dž-l, pro které lze nalézt třeba 'adžl prý stanovený čas (termín) 7:34.

Poté to by to v 2:98 vycházelo jaxi: … Kdo je nepřítelem Boha kdeMaláikatkyJeho kdeRusulovéJeho kdeMocněVládnoucně kdeStanoveně … → což může vypadat přeci naprosto logicky, že :-)?

Jsou však nějaká gramaticky shodná slova k 'indžijlovi? Jsou: 'idrijs prý prorok Idrís, 'iblijs prý vrchní satanáš Iblís. A k nim tradice opět kořeny nepřiřazují, nicméně dají se přeci jen zkusmo určit:

d-r-s ↠ překládáno jako něco se: studovat, učit se

b-l-s ↠ zoufalý, šokovaný

Tudíž o prý tradovaného proroka též vůbec jít nemusí, a údajný vrchní satanáš že by označoval nějaké šokující děje? Těch se u chamtivců dá najít tolik → např. různé reklamy, podrazy s cenami, chatblbečci aspol., zrůdné zákony a jejich cpáči atd. atd. atd.

Jiní tradovaní prý andělé

⁡{٤٣ ⁡:‏٧٧}⁡

{⁡43:77⁡}

'a⁡Auw⁡Du biℓLahi minaℓšajTaániℓradžijm

­

⁷⁷wana⁡ádawǀ jaámaáliku lijaKDi ⁡Aalajna⁡á rabuk● Ka⁡ála 'inakummaáki⁡Tuwn⁡©

Předpona jaá se brává pro oslovení, tudíž by jaámaáliku mohlo být jakoby konkrétní oslovení jménem Máliku, jenže v 1:4 ani 3:26 stejné maálik jako Jméno bráno není, nýbrž překládá se spíše jako funkce v hierarchii → vládce.

⁡{٢ ⁡:‏١٠٢}⁡

{⁡2:102⁡}

'a⁡Auw⁡Du biℓLahi minaℓšajTaániℓradžijm

­­­­­­­­­­­

¹⁰²wataba⁡Auwǀ ma⁡á tatluℓšajaáTijnu ⁡Aalaá mulki sulajmaán● wama⁡á kafara sulajmaánu walaákinaℓšajaáTijna kafaruwǀ ju⁡Aalimuwnaℓna⁡ásaℓsi⁡Hra wama⁡á 'unzila ⁡Aalalmalakajni biba⁡ábila haáruwta wamaáruwt● wama⁡á ju⁡Aalima⁡áni min 'a⁡Hadin ⁡Hataá jaKuwla⁡á 'inama⁡á na⁡Hnu fitnatunfala⁡á takfur● fajata⁡Aalamuwna minhuma⁡á ma⁡á jufariKuwna bihiı bajnalmar'i wazawdžih● wama⁡á humbiDa⁡árijna bihiı min 'a⁡Hadin 'ila⁡á bi'i⁡DniℓLah● wajata⁡Aalamuwna ma⁡á jaDuruhum wala⁡á janfa⁡Auhum● walaKad ⁡Aalimuwǀ lamaništaraáhu ma⁡á lahuw fil'a⁡áchirati min chalaáK● walabi⁢ˋ⁡⁡⁢sa ma⁡á šarawǀ bihiı 'anfusahum● law ka⁡ánuwǀ ja⁡Alamuwn⁡©