Vyslovením následující věty (tzv. šáhady) zcela dobrovolně a chtěně Aláhovi, se muž stane muslimem, žena muslimkou.

Jak ale přeložit šáhadu?

Kdo má o překladu šáhady něco načteno či komunikovává nějaký překlad, toho možná překvapí že ji překládám jinak. Jak ji správně přeložit je totiž poněkud komplikovaná otázka. Někteří to neřeší a přijímají tradovanou verzi; já se s tím nesmířil neb v té mi vycházelo několik zásadních nesrovnalostí. Pro to aby se člověk stal muslimem/​muslimkou však není potřeba překlad, stačí že zcela dobrovolně a chtěně chce, a řekne šáhadu Aláhovi (samozřejmě v té úrovni arabštiny, kterou zrovna oplývá → což může být i naprosto nearabská úroveň.)

Vstupenku do islámu někteří tradičně překládají takto: Není boha kromě Boha, Mohamed je posel Boha. Jenže v mluveném slově není zrovna rozlišitelný rozdíl mezi jakýmsi bohem s malým béčkem a Bohem s velkým B, tudíž to někdy rádoby-řešívají přes jakési božstvo: Není božstva kromě Boha, Mohamed je posel Boha.

Arabština nemá klasické české sloveso být, a vůbec sloveso je se logicky moc nehodí do situace kdy je prorok Mohamed již více než 14 století po smrti.

Další věcí je prohlásit, že prý není žádné božstvo, ale pak z toho vyvyjímkovat Boha. Něco naprosto popřít ale pak to tak nechtít a udělat z toho nějakou pozdější vyjímku připomíná spíš nějakou nechtěnou spontánní reakci, které pak ten kdo jí udělal lituje. To nějak echt logicky nepůsobí.

No a závažným defektem takové verze je, že to vnímání Boha sune do něčeho omezeného. Byla popřena nějaká nežádoucí část, ale Bůh z ní prý posléze dostal vyjímku a tedy je brán jako něco v podstatě omezeného, co prý vzešlo z té popřené omezené části. Tak takhle fakt ne :-).

Následující formule zvaná aúdubiláh jakožto např. ochrana před satanem při mluvení Koránu je rozebírána v sekci Korán.

Slova šáhady

la⁡á

Záporka.

'ilaáh

Běžný způsob jakým se překládá 'ilaáh je uctívaný, případně se používá právě výraz bůh či božstvo. Jenže různé uctívání je možné aniž by se člověk s objektem uctívání vnitřně ztotožňoval jako s něčím lepším → může např. předvádět různé klaněcí ceremonie (třeba nějaké to poklonkování v kostele či tvrdnutí držky při pokládání květin na pomníky) či vést různé prý-uctívací plky (politické vysvětlování), avšak jsou to jen pokrytecká gesta. Navíc na to aby byl člověk všelijak uctíván musí splnit různé požadavky, aby mu ti pod ním takto vyjadřovali jakousi vynucenou úctu tím, že ho budou celebrovat a sami sebe ponižovat. Takto vnímám uctívání ‐ vyvyšovat někoho/něco jiného a ponižovat přitom sebe.

Jde o mužský tvar♂, tudíž žádný statický stav který se nemění, ale proces který věčně probíhá a nikdy se nezastaví. Vychází mi Identita, byť nejde o nic co by souviselo s jakýmikoliv omezeninami či vymyšlenými jmény pro vymyšlené tvary v zorném poli kde jsou jako první vidět barvy.

'ila⁡á

Tady jde podle mě o další ohromný rozdíl mezi MSA a Koránem. MSA to bere jako vyjímku, já mám za to, že jde o jednu z variant dvou slůvek 'in + la⁡á, které by šlo zapsat s asimilací enka 'inla⁡á a znamenalo by kdyžNení. V asimilaci n+l se enko beztak nevyslovuje a slyšet by bylo ​'ila⁡á.

Nicméně kdyby kdyžNení mělo být vztaženo k Aláhovi, tak by prý byl stav kdyžNeníAláh, čili v podstatě nesmysl a úlet mimo realitu. Stav bez Aláha je určen pro obyvatele pekla.

V Koránu se nevyskytuje tvar 'inla⁡á, avšak tvary 'ila⁡á a 'ila ano, tudíž jeden by mohl být pro budoucnost kdyžNebude a jeden pro minulost kdyžNebylo. Ale který pro co?

Je tam také velmi podobný tvar 'anla⁡á který je brán jako dvě slůvka 'an + la⁡á. A nejenže se vyslovuje také s asimilací enka+elka jakožto 'ala⁡á, ale v tomto asimilovaném tvaru je někde i uveden. Jelikož se však oba tvary vyslovují stejně a přesto jsou zapsány v obou formách, musel to někdo v zápisu rozlišovat → a myslím si, že to rozlišování říkal písařům přímo prorok Mohamed. Avšak nikde není zkrácený tvar 'ala.

'an se překládá více způsoby, ale nejjednodušší překlady dle MSA jsou že. A může to mít také nějaký mimorealitový tvar? Může, pro minulost: že nebylo → čili v minulosti by něco proběhlo, ale prý by to tam nebylo?

Zbývalo zkusit vytvořit tabulku reálných a nereálných variant vzhledem k minulosti, přítomnosti a budoucnosti. A sám jsem byl překvapen (hlavně po pár letech kdy jsem použil že), jak naprosto ladně to pro Koránskou arabštinu vyšlo.

'aLah

Mám za to, že tzv. pauzový tvar (useklá koncovka) je samostatný gramatický tvar. Čili 'aLahu znamená Aláh, kdežto 'aLah beru jako Aláhovo. Jenže zde se to již dostává k limitům češtiny a není moc prostoru jak to vysvětlovat (akorát tak ve smyslu tady je Aláhovo), kéž Aláh zvětší. Značí však i neškatulovatelnost toho, nejde o žádnou omezeninu a nelze to jako omezeninu brát ani to do nějaké omezenosti (např. jakési akademické definice) jakkoliv těsnat.

V souvztažnosti s Aláhem se dá poukazovat také na nepoznatelno. Nepoznatelná je například minulost. Kdybyste měli pravdivě vzpomínat na to co se třeba ve vás odehrálo včera, tak byste třeba 2 hodiny dneška věnovali tomu, abyste si vybavily dvě hodiny toho, co všechno se ve vás odehrávalo včera, jaké myšlenky vás v těch dvou hodinách napadali, jaké vnitřní dialogy jste prohádávali atd; ovšem kdybyste měli být přesní, tak byste si také museli vybavit i to co jste vůbec nevnímali, např. jak vám tlouklo srdce, kručelo v žaludku, prděli jste; ale též zvuky z okolí, dotyky, pachy, všechny obrazy z okolí atd. Zažitých jevů bylo ve skutečnosti hrozně moc → ale tradice je vytrhnout z něčeho vzpomínaného jen pramalou část a tuto tedy uměleVytvořenou omezeninu vydávat jako údajnou pravdu o minulosti → což není dobré ani trefné natož inteligentní.

mu⁡Hamad

Gramaticky se členem un, jehož koncové enko však podléhá asimilaci s následným erkem. Opět je tedy zapsáno něco, a mluveno něco o něco jiného, což by dle mého názoru tedy mělo být přeloženo odlišně. Tradičně se vykládá že prý jde o proroka Mohameda. Jenže tvar pro jméno je v Koránu nejspíš 'a12a3u (61:6 → 'a⁡Hmadu), přičemž předpona mu nejspíš značí příslušnost k procesu → Ten-který-je-vděčný. Češtěji by šlo např. vděčnákovec, ale koncovka ovec evokuje spíš tvrdost a někdy až hrubiánství, tudíž jsem použil raději indiánské ten-který-… :-).

rasuwl

Překládá se jako prorok, posel. Jenže čeho? Vizí o budoucnosti? Já bych spíš řekl, že jde o někoho, kdo sdílí nikoliv popis Vize (tedy ne popis obrazů či třeba pocitů), ale pochopení Aláhovi Vize.

Gramaticky však nemá žádný člen, byť v asimilaci s předchozím už erko nabývá v podstatě identickou formu jako kdyby slovo bylo se členem 'al → rasuwl.

Celkově jde tedy o dost zajímavou kombinaci, kdy zapsáno je: un bezČlenu 'al, kdežto mluveno: bezČlenu 'al 'al.

Zázrak

Co je na islámu nádherné je to, že i když muslim/​ka nemá třeba zrovna Aláhovskou pravdu a přeložil/​a to třeba chybně, vůbec to nemusí být špatně. Aláh mění člověku také způsob uvažování a muslim či muslimka jež nad Koránem přemýšlí za sebe třeba víckrát ve svém životě prožije, že to co si myslel/​a dříve vlastně není pravda, a že existuje přesnější nebo dokonce i úplně jiná možnost. A že třeba kdyby mu/jí ta nová správnější možnost byla sdělena dříve, tak že by jí třeba nebylo správně porozuměno, nebo by třeba byla v lpění na něčem dřívějším brána jako nemožnost či blbost. Ale nejen to → mizí omezeniny a jejich prý údajný nesmírný vliv na něco co je přesahuje.

Já si již vícekrát zkoušel různé varianty překladů pro různá slova z Koránu, a vícekrát jsem si myslel, že tahle verze už je ta pravá a že to je ono. A vždycky se zatím ukázalo, že tak žhavé to přeci jen nebylo a že to je mnohem úžasnější než jsem si předtím ani nedokázal představit.

Avšak myslím že bych klidně mohl říct, že téměř každý nápad který jsem zkoušel, mi nějak změnil uvažování → a i když se později ukázalo že to byl opět nesprávný překlad, tak uvažování bylo změněno nějak správně a již je a zůstává správnější.

A to se mi na Vlastní Cestě hrozně líbí :-).

Následující formule se nazývá basmala či bismiláh.